1935 ná zamíńjumb, Yúsuf Azíz Magsí ná jitáí

0

Get real time updates directly on you device, subscribe now.

 

Yúsuf Azíz Magsí Balocistán ná pasmánda ińgá iláka Jal Magsí ŧí 1901 aŧí vadí mass. O vaxt á ar kunđ á Ańgrez átá

bádişáí ass, o Baloc ák me assur. Yúsuf Azíz Magsí andá álíat áteŧ káŧum arfe, o dá álíat ák oŕán tabdílí ase ná xuáindár assur, o Baloc kaom aná álíat e badal kannińg ná níat aŧ 1920 aŧí “Anjuman Ittiád Balocáń” ná bundáv e tixá o dá tanzím ná sarkaŕdaí e tená dúŧí alk.

Balocistán ná sáŕí siásí soc ná savab am Yúsuf Azíz Magsí ná siásí soc e, ki aino ná varná şuhúrí vaŕ aŧ tená kaom aná zind o búd aŧ gicení atińg ná koşist aŧ laggok are. Yúsuf Azíz Magsí e Baloc Saháfat ná biná o bundáv tixok am pánińgik, ki andun o álíat aseŧ saháfatí medán aŧ nat tixá ki o vaxt á ixbár xuánińg á am pabandí ass.

Yúsuf Azíz Magsí, Mir Azíz kurd, Amín Kosa, Malik Faiz Muhammad Yúsufzaí, Muhammad Husen Unká, o elo sańgat áton gon saháfatí medán aŧ gicen vaŕ aŧ kárem kare. Yúsuf Azíz Magsí o oná sańgat ák 1972 aŧ “Ixbár Balocistán” e şenk karer, o okán pad dá cirjoí barjá salís, valdá Láhor, án “Azád” o Karácí án Muhammad Husen Unká, ná şonkárí ŧí “Ixbár Al-Baloc” şenk karife.

Yúsuf Azíz Magsí ná saháfatí koşist átián varná teŧ asi musbat támírí o soc as vadí mass, o ofteŧí tená đe o kaom akin kárem kannińg ná jaoza vadí mass. Dá siásí amal aŧ Mír Yúsuf Azíz Magsí avlíko saf teŧ salok xanińgá, ode arátam Navábí ná táj tinnińgá to o táj e dá xátir án kabúl kattav ki dá zimvárí ode tená kaom aná las bandaģ o oná zind o búd aŧ gicení atińg o şuhúr vadí kannińg án mur karo e.

1929 aŧí “Fariád Balocistán” ná unván aŧ asi mazmún as nivişta kare, ará aŕdeí “Masávát” Láhor, aŧ şenk mass, dá mazmún ná şenk mannińg án pad duniá e Balocistán ná álíat án xabar mass ki dáŕe mazlúm Baloc átiá ant ant zulm mannińg e. Dá mazmún ná kumak aŧ Ańgrez ukúmat ná zulm muc duniá ná mon á bass,  andá mazmún ná savab án Mír Yúsuf Azíz Magsí Láhor án Sebí á bannińg ná vaxt á dazgír kannińgá. O 1930 iskán jel aŧ bandí kannińga, ode da azár rupáí jurmána am kannińgá.

Jel án yalá mannińg án pad Mír Yúsuf Azíz Magsí “’Şams Gardí” ná pin aŧ asi pamphlet aŧ şenk kare, aráŧí Riásat Kalát ná vazírazum ná zulm o ziádtí te mon á es, dá pamphlet e muc á Balocisŧan aŧ tálán kannińgá. Dá amo daor ass ki Balocistán aŧ siásí tarán tiá am pábandí ass, dá pamphlet án pad Ańgrez ák Yúsuf Azíz Magsí e London badar karer. London aŧ am Yúsuf Azíz Magsí tená jod e barjá tixá.

1933 aŧí Jal Magsí ŧí asi tálímí darsgá “jámia Yúsufía” ná bundáv e tixá, dá tálímí darsgá ģán azár á varnák tálím dúí karer. Valí afsoz ki zind oŕton sańgatí kattav, o 1935 ná zmínjub ode Baloc xalkat án mudám jitá kare, o oná ģuŧ gám gej ák niám kasar á salísur, valí ust jam e ki oná soc, fikr o pám aino am Baloc varná tá kasar şoní ná savab joŕ e.

 

Get real time updates directly on you device, subscribe now.

Leave A Reply

Your email address will not be published.